Zastávka Víska - stanoviště č. 7

V obci Víska se nachází jedna zastávka Stezky poznání, kde naleznete naučnou tabuli, směrové tabule, aktuální infotabuli, odpočívadlo pro děti a pro dospělé a stojan na kola.

Historie:

Obec Víska leží v malebném podhůří Železných hor v údolí řeky Doubravy a Novoveského potoka. Polohou náleží k severozápadnímu cípu Českomoravské vrchoviny, nadmořská výška dosahuje 380 m n.m. Její rozloha představuje 386 ha. Počátky osídlení obce lze dle posledních výzkumů datovat do období přelomu 13. a 14. století. Dle pověstí souvisí se zaniklou osadou Rouzeň, která se nacházela na stejnojmenném kopci nad obcí. Existenci vsi Rouzeně potvrzují listinné prameny k roku 1288 a také archeologické nálezy na úpatí kopce. Rouzeň náležela původně k majetku kláštera ve Vilémově a zanikla nejspíše v době, která následovala po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278). V roce 1288 je již uváděna jako pustá. Dle pověsti, která se zde traduje, došlo po zániku zmíněné vsi k odchodu jejích obyvatel. Ti pak založili nové vesnice – větší Novou Ves u Chotěboře a menší Vísku. První písemná zmínka o Vísce tak pochází  až z roku 1515.

Prvního historicky doloženého majitele představoval Mikuláš Trčka z Lípy. Po něm Vísku spravoval rod  Otmarů z Holohlav a na Vísce, z jejichž erbu vychází současný znak obce. Otmarové v obci i sídlili. Od 17. století byla Víska součástí malečského panství, samosprávu získala v polovině 19. století. V letech 1960 – 1991 patřila nejprve pod sousední Novou Ves, později pod Maleč. V roce 1991 získala obec znovu samostatnost.

Ve Vísce žije 182 obyvatel (stav v r. 2012). V obci působí mateřská škola se speciální třídou. Sídlí v budově, kde se nachází i obecní úřad. K občanské vybavenosti patří prodejna smíšeného zboží, hostinec a knihovna s možností využití internetu. Obec je plně plynofikovaná, má vlastní vodovod. Jednu z dominant Vísky představuje rozsáhlý víceúčelový sportovní areál v centru obce (fotbalové hřiště, tenisový kurt a hřiště na volejbal), jehož součástí je budova sokolovny s tělocvičnou a zázemím pro sportovce.

Velmi činorodá je spolková činnost v obci, na které se podílejí zejména organizace TJ Sokol Víska (oddíl žákovské a mužské kopané), Sdružení dobrovolných hasičů, Rybářský spolek a sdružení Bago klub. Dodržují se zde tradice jako stavění májky, pálení čarodějnic, pořádání maškary a jiné. 

V obci je parčík s památníkem věnovaným obětem 1. a 2. světové války a kamenným křížkem, který pochází z roku 1879. Za Vískou směrem k Pukšicím stojí dřevěný kříž obnovený v roce 1999. Víska se nachází v bezprostřední blízkosti Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Na nejvyšším bodě obce kopci  Rouzeň 452 m n. m. lze nalézt opuštěné opukové lomy se zkamenělinami živočichů z druhohor.

V bezprostřední blízkosti hranic katastru se nachází i lom zaregistrovaný v roce 1994 jako významný krajinný prvek. Jsou v něm odkryta charakteristická úložná souvrství z usazenin mořského původu. Vodstvo v obci reprezentuje řeka Doubrava. Její hlavní přítok na katastru obce představuje Novoveský potok, dále se zde nachází pět rybníků. Doubrava v okolí Vísky teče poměrně širokým úvalem a v loukách, které ji obklopují, vytváří četné malebné meandry a tůně. Mezi Vískou a Heřmaní protéká Doubrava korytem lemovaným skálou a stromy, kde můžeme spatřit i čápa černého (Ciconia nigra), který patří v ČR mezi silně ohrožené ptáky. Ze zdejší vegetace stojí za zmínku především krásné lipové stromořadí podél silnice nad fotbalovým hřištěm. 

Zajímavá místa ve Vísce a okolí:

1. Pamětní místo

Pomník věnovaný obětem 1. a 2. světové války - pamětní deska pochází z roku 1930, pomník odhalen v roce 1947.

Kamenný kříž - 24. dubna 1879 věnovala a nechala postavit obec Víska. Do současné podoby byl zrekonstruován 29. 9. 1885.

2. Mramorový kříž a dřevěný kříž

V obci se nachází kamenný křížek, který pochází z roku 1879. Za Vískou směrem k Pukšicím stojí dřevěný kříž obnovený v roce 1999.

3. Rouzeň

Nejvyšší bod na území obce je kopec Rouzeň s nadmořskou výškou 452 m. Nalézají se tam opuštěné opukové lomy, v nichž lze objevit zkameněliny živočichů z druhohor.